Student práv: Cvičení Camp Peira je silný zážitek

Vojtěch Bill jako asistent státního zástupce (čtvrtý zleva, v černé mikině). Fotogalerie: Eva Hrudníková
středa 14. listopad 2018, 8:10 – Text: Eva Hrudníková

Už ví, jaké to je, když se těsně kolem něj střílí a na hlavu mu padají nábojnice. Dokáže si představit, co zažívá raněný, který bezmocně čeká na lékařskou pomoc, a také co obnáší práce asistenta státního zástupce. Tohle všechno stihl zažít za pouhé tři dny Vojtěch Bill, student právnické fakulty. Jako dobrovolník se spolu s dalšími studenty zúčastnil cvičení Camp Peira, které je svým zaměřením na mezinárodní právo a interdisciplinárním pojetím unikátní nejen v České republice, ale i v Evropě.

Kurz je výsledkem dlouhodobé spolupráce právnické fakulty a  Armády ČR. Významně se do příprav zapojují Univerzita Karlova, mezinárodní humanitární a zdravotnické organizace a další instituce. „Jako civilista, student práv, jsem se aktivně účastnil všech tří ročníků. Pokaždé to byl velmi realistický a silný zážitek. Za rok chci jet na cvičení znovu,“ řekl Vojtěch Bill, který čtvrtým rokem studuje obor Právo.

Hlavním námětem letošního cvičení Camp Peira, které se konalo ve výcvikovém prostoru Březina poblíž Vyškova, bylo působení české vojenské jednotky v subsaharské Africe v prostředí vnitřního ozbrojeného konfliktu doprovázeného migrační vlnou. Hlavním úkolem vojáků byla ochrana základny, u níž se ocitlo množství osob včetně uprchlíků ohrožených činností nedaleko operující povstalecké jednotky.

Byl jste u všech tří ročníků cvičení. Změnila se po letech vaše motivace, když jste se letos přihlašoval?

Když jsem viděl plakát na první ročník, tak mě zaujala provázanost s armádou. Zajímám se o vojenství, bezpečnostní problematiku a mezinárodní právo. Určitou roli na začátku hrála i moje zvědavost. U druhého ročníku to byla touha si to všechno zopakovat. Teď už je to pro mě tradice. Cvičení se vyvíjí, každý rok je trochu jiné.

Zkuste jako účastník jednotlivé ročníky srovnat.

Cvičení se dramaticky vyvíjí. Postupně se do něj čím dál víc zapojuje armáda. Dochází k posunu i po obsahové stránce, vyvíjí se scénáře. Je to promyšlené cvičení, které má smysl a řád. Důraz je kladen na propojení teorie a praxe a rovněž na propojení civilní sféry – studentů, odborníků, akademiků, neziskových organizací – a vojenských činností.

Splnil letošní ročník vaše očekávání?

Hodnotím ho zatím jako nejlepší. Doufal jsem, že oproti druhému, který již byl materiálně, příběhově i podkladově velmi dobře připraven, dojde ještě k nějakému posunu. A to se naplnilo.

Camp Peira má předem do detailu propracovaný scénář. Jaké role jste si letos zkusil?

Měl jsem jich víc. Nejprve jsme byli vtaženi do scénáře, který byl zaměřený na poskytování první pomoci v bojové situaci. Byl jsem zraněným civilistou. Poté jsem byl jedním z uprchlíků, kteří mají v zádech ozbrojené povstalce, a snaží se dostat do bezpečí střeženého vojenského tábora. Jako uprchlík jsem prožil celou noc. Druhý den se ze mě stal asistent státního zástupce, kdy jsme plnili úkoly orgánu činného v trestním řízení při vyšetřování znásilnění v táboře. A poslední má epizoda byla činnost ve speciální komisi, kdy jsme s kolegy posuzovali nárok místního obyvatele na náhradu škody, která byla způsobena jednotkami, které operovaly v dané oblasti.

Který ze zážitků byl pro vás nejsilnější?

Jednoznačně noční čekání coby uprchlíka před branou tábora, vstup do tábora a následné ostřelování základny. Tma a zima vše umocňovaly, byli jsme pod palbou z obou stran, zkrátka uprostřed reálného ozbrojeného konfliktu. Náboje byly samozřejmě slepé, ale když to lítá těsně vedle vás a padají na vás nábojnice, je to velmi přesvědčivý a silný zážitek.

V čem vidíte přínos tohoto simulovaného cvičení pro studenta práv? Proč by se měl přihlásit?

Naše fakulta se zaměřuje na praktickou stránku práva a nikde jinde si studenti praktickou stránku mezinárodní humanitárního či migračního práva nevyzkouší tak jako na tomto cvičení. Navíc se můžou seznámit s vojáky, studenty z jiných fakult, zástupci mezinárodních organizací nebo odborníky z různých profesí, od lékařů po státního zástupce. Všem kolegům z fakulty bych doporučil, ať si to za rok vyzkouší. Ať si přijedou mezinárodní humanitární právo užít a vcítit se do hry. Vrátí se silným emotivním zážitkem. Já určitě pojedu.