Správní řízení i daňové řízení je v České republice upraveno zcela samostatnými procesními úpravami – správním řádem a řádem daňovým. Toto komparativně pojaté téma tak nabízí velké množství teoretických i praktických otázek a problémů k zamyšlení. Například, zda a z jakých důvodů jsou úpravy jednotlivých procesních institutů a postupů v těchto dvou zákonech odlišné, pokud ano, zda jsou odlišná řešení a pojetí odůvodněná či nikoli, zda v této souvislosti vyvstávají problémy v praxi, apod. Stejně tak lze poukázat i na to, zda některá z úprav obsahuje instituty, které druhý zákon nezná, a zda je takovýto stav žádoucí a odpovídá potřebám a specifikům jednotlivých řízení. Konečně mohou obě úpravy vykazovat i zcela shodnou úpravu některých institutů, jež by si však v praxi vyžadovaly spíše úpravu rozdílnou, a to s ohledem na charakter jednoho či druhého řízení. Ve vztahu k zahraničním účastníkům konference pak samozřejmě oceníme komparaci jejich národních úprav, resp. dílčích problematik správního a daňového řízení.

Předběžná úprava poměrů, zejména pak předběžná úprava poměrů dítěte, je v současné době mimořádně aktuálním a velmi hojně diskutovaným tématem. Zásah do rodinného života rychlým soudním rozhodnutím vydaným zpravidla toliko na základě osvědčení relevantních skutečností s sebou přináší zásadní důsledky, s nimiž je mnohdy nezbytné se vypořádávat i poměrně dlouhou dobu poté, co jsou již poměry upraveny meritorním rozhodnutím založeným na řádně zjištěném skutkovém stavu. Jedním z nejvýznamnějších prvků předběžné úpravy poměrů dítěte, který hýbe soudobou praxí, je pak časové omezení této „předběžnosti“ a následky tzv. „dlouhotrvajících předběžných opatření“, jimiž je fakticky predikováno rozhodnutí ve věci. Tyto i další otázky budou předmětem připravované sekce rodinného práva a nesporného soudnictví.

Navzdory poměrně komplexní regulaci práv spotřebitelů a jejich ochraně v hmotném právu, česká úprava neobsahuje tomu odpovídající procesní instituty, které by reagovaly na potřeby této oblasti práva. Účelem této sekce proto bude zhodnocení stávajícího stavu regulace a uplatňování procesních aspektů prosazování práv spotřebitelů v ČR a analýza nezbytnosti nebo potřebnosti určitých zvláštních procesních pravidel souvisejících s touto problematikou. K tomu poslouží i analýza zvláštních procesních úprav v zahraničí.

V poslední době stále více roste zájem o právní etiku, a to jak na akademické půdě, tak i v právní praxi. Sekce se bude věnovat nejen otázkám etiky právnických profesí, ale také obecnému významu morálních hodnot v právním myšlení. Je totiž zřejmé, že právní etika si nevystačí s ad hoc morálními intuicemi, ale vyžaduje systematickou teoretickou reflexi. Každá morální argumentace totiž předpokládá aplikaci obecných etických principů. A tyto principy nás zajímají.

Dětem, tj. osobám mladším osmnácti let, je poskytována zvláštní ochrana v oblasti trestního práva hmotného i procesního. Tato právní úprava je spojena s řadou problémů, a to jak v rovině de lege lata, tak i v rovině de lege ferenda. Z oblasti trestního práva hmotného lze příkladmo zmínit např. otázky související s ochranou dětí před jejich sexuálním zneužívání, včetně jejich zneužívání k výrobě dětské pornografie, otázky související s fenomény moderní doby, jako je tzv. kyberšikana, apod. V oblasti trestního práva procesního se pak významné problémy objevují zejména v souvislosti s ochranou dětí nacházejících se v postavení zvlášť zranitelných obětí, u kterých se střetává na jedné straně legitimní zájem na ochraně před sekundární viktimizací, na druhé straně nutnost využít tyto osoby k důkazním účelům, a to za současného respektování práv obviněného na obhajobu. Právě těmto i dalším obdobným a důležitým problémům bude věnována pozornost v rámci trestněprávní sekce Olomouckých právnických dnů.

Sekce se zaměří na otázky vlivu práva EU a jeho principů na organizaci, postavení, rozhodovací činnost a postupy národních soudu. Příspěvky se mohou zabývat celou škálou otázek souvisejících zejména s organizací justice (nezávislost; efektivní prosazování práva EU ve smyslu čl. 19 odst. 1 druhý pododstavec; právo na spravedlivý proces ve smyslu čl. 47 Listiny základních práv EU); procesními aspekty aplikace práva EU, zejména otázkami principů národní procesní autonomie a bezprostřední aplikace práva EU (Simmenthal princip); problematikou předběžných otázek (praxe, problémy, přístup národních ústavních sudů k prejudiciálnímu řízení, aplikace kritérií CILFIT); uplatňováním principu odpovědnosti státu za škodu (Francovich princip) v řízeních před národními soudy.

Otázky spojené s majetkovými poměry s přeshraničním prvkem jsou z hlediska mezinárodního práva soukromého tradičně považovány za otázky stěžejní. Vždyť právě mezinárodní obchod, založený na koupi a prodeji zboží, je s nimi každodenně konfrontován a to jak z hlediska rozhodného práva, tak z hlediska nutnosti určit pravomoc soudů či rozhodců. V posledních letech se však vlivem regulace EU tato oblast stává předmětem zájmu i z hlediska dalších právních odvětví. Unifikovaná úprava vyživovací povinnosti či majetkových poměrů manželů a nesezdaných partnerů představuje další výzvy a prostor pro polemiku a výzkum v této oblasti.

Sekce je otevřena pro příspěvky zaměřené na otázky spojené s majetkovými poměry s přeshraničním prvkem a to jak z oblasti kolizní, tak procesní, případně také s problematikou právní komparatistiky v návaznosti na určení rozhodného práva.

Sekce se zaměří na otázky vzájemného vztahu mezinárodního práva trestního a mezinárodního práva ozbrojených konfliktů. Vychází přitom z předpokladu, že mezinárodní trestní soudy a tribunály jsou významnými hybateli rozvoje mezinárodního práva ozbrojených konfliktů. Postačí zmínit rozhodnutí přijímaná v případu Tadić, která představují součást dnes již "zlatého fondu" vytvořeného v této oblasti Mezinárodním trestním tribunálem pro bývalou Jugoslávii. Cílem sekce je posoudit a zhodnotit, jakou roli v rozvoji mezinárodního práva ozbrojených konfliktů sehrál/sehrává Mezinárodní trestní soud.

Šest let po nabytí účinnosti nového OZ se začíná utvářet judikatura Nejvyššího soudu k této úpravě. Je proto vhodné zkoumat, zda je nová občanskoprávní úprava v aktuální judikatuře tohoto soudu reflektována, či zda existují určité tendence aplikovat starší judikaturu - byť ta již nemusí být s ohledem na novou právní úpravu použitelná).

Sekce se zaměří na rozmanité otázky práv průmyslových, práva autorského a práv souvisejících s právem autorským a na právo proti nekalé soutěži v mezinárodním, evropsko-unijním a českém kontextu.

Překážky v práci představují oblast, kde dochází k úzkému kontaktu práva pracovního s právem sociálního zabezpečení. Sekce se proto může účastnit širší škála odborníků. Vítány budou příspěvky a diskuze zaměřující se na aktuální právní problémy překážek v práci, a to jak z pohledu zaměstnanců, tak zaměstnavatelů. Stranou pozornosti by neměly zůstat nedávné změny na poli překážek v práci (zrušení karenční doby). Zvláštní pozornost by měla být věnována rovněž rozboru judikatury mapující problematiku překážek v práci.

Sekce se zaměří na reflexi současné aplikační praxe mediace v České republice s ohledem na zákonné podmínky. Zabývat se bude problematickými aspekty a možnostmi jejich řešení. Tematicky se zaměří např. na otázku slaďování výkonu mediace dle zákona o mediaci, míry dobrovolnosti mediace, kvalifikačních požadavků na osobu mediátora, efektivity praxe mediace, modelů mediace, interdisciplinární spolupráce v oblasti mediace a další.

Právo se mění skokově novelizacemi právních předpisů, dochází však také k jeho proměnám v důsledku přijímání nových soudních a správních rozhodnutí, stejně tak v důsledku vědeckého zkoumání, přejímání myšlenek a přístupů a jejich zabudování do právního řádu. Stávající instituty tak mohou být doplněny novými, dostat nový obsah nebo být úplně nahrazeny. Sekce se má zabývat těmito změnami a proměnami v právu soutěžním, obchodně-korporačním a insolvenčním.

Aktuálním otázkám proměn současného parlamentarismu bude věnována letošní připravovaná sekce ústavního práva. Pohled na třicetiletou popřevratovou tradici českého parlamentarismu poskytuje široký prostor k úvahám a hodnocením činnosti klíčového orgánu v systému dělby moci.