Na právnické fakultě se příští týden uskuteční hned dvě akce u příležitosti Dne boje za svobodu a demokracii, který připadá na 17. listopad. Nejprve v úterý studenti studentům představí čtyři svobody EU v kontrastu před rokem 1989. Ve čtvrtek pak bude fakulta hostit dva prominentními české disidenty, Daniela Kroupu a Víta Pelikána. Obě akce jsou otevřené všem zájemcům o téma.
Studenti studentům
Studenti PF UP Martin Mach a Katka Vavřínová si v rámci celorepublikové akce Samet na školách – Díky, že můžem… nejen pro své spolužáky připravili přednášku s následnou diskusí. Nazvali ji 4 svobody EU aneb Před listopadem 1989 a po květnu 2004. „Mluvit budeme o volném pohybu osob, služeb, kapitálu a zboží v kontrastu s výjezdními doložkami, někdejšími nemožnostmi podnikat, systémem bonů. Také představíme rozdíl mezi centrálně plánovaným hospodářstvím a tržním hospodářstvím. Zmíněny budou i výhody schengenského prostoru a další možnosti občanů vyplývající z členství naší republiky v Unii,“ naznačil doktorand Martin Mach.
Setkání s disidenty
Druhá připravovaná akce má podtitul Občanská angažovanost a nenásilný odpor: Cesta ke svobodě a demokracii. Pozvání na fakultu přijali disidenti Daniel Kroupa a Vít Pelikán, kteří se se zájemci podělí o své osobní příběhy a zkušenosti s bojem proti totalitě. „Hosté představí svůj pohled na důležitost zájmu o věci veřejné, občanskou angažovanost a občanskou společnost jako klíčové prvky budování demokracie. Diskuse se zaměří na nenásilné formy odporu proti totalitě, které hrály zásadní roli v boji za svobodu v dobách režimu,“ přiblížila Lucie Tungul z katedry politologie a společenských věd, která se na organizaci podílí. S tím, že hosté budou v neposlední řadě mluvit také o budoucnosti demokracie a výzvách, kterým čelíme.
Výstava fotografií
Připravované diskusní setkání s disidenty bude současně pojato jako vernisáž k výstavě fotografií The Baltic Way. Fakulta ji pořádá v rámci evropského projektu Bacha, který na PF UP realizuje Ondrej Hamuľák z katedry mezinárodního a evropského práva ve spolupráci s Lucií Tungul z katedry politologie a společenských věd V předsálí auly bude vystaveno přes pět desítek černobílých fotografií, které dokumentují takzvanou Baltskou cestu – pokojnou politickou demonstraci, která se konala 23. srpna 1989. Přibližně dva miliony lidí se tehdy spojily v lidský řetěz, který měřil 675,5 km ve třech pobaltských státech: Estonsko, Lotyšsko a Litva, které byly v té době součástí Sovětského svazu.
Ve čtvrtek 16. listopadu také zástupci fakulty, děkan Václav Stehlík a předseda Akademického senátu Michal Bartoň, tradičně položí kytici k Památníku tří odbojů, který stojí na prostranství mezi budovami fakulty.